Endodontické ošetření

Cílem endodontického ošetření je předejít nebo léčit bakteriální infekci v kořenových kanálcích zubu. Spočívá v mechanickém a chemickém vyčištění a následném zaplnění kořenových kanálků.

Kdy je endodontické ošetření nutné?

onemocnění zubní dřeně - došlo k nevratnému poškození či odumření zubní dřeně v důsledku kazu, úrazu apod.
Nedostatečné předchozí ošetření, často již se známkami infekce v okolí a s akutními i chronickými bolestivými projevy.
„Váček“ – zánětlivá reakce nejčastěji v okolí hrotu kořene, způsobená odumřením zubní dřeně v důsledku infekce, úrazu, preparace kazu nebo protetické práce. Doprovází ji různě intenzivní bolestivost zubu zejména ve skusu, někdy se vytvoří píštěl, kterou se uvolňuje hnis.
Protetické důvody - je-li zubní pilíř natolik nízký a poškozený, že korunka či jakákoliv výplň by jen obtížně držela, je nutné zhotovení čepu a dostavby. Před tím však musí být zub endodonticky ošeteřen.

Kdy je endodontické ošetření nutné?

Onemocnění zubní dřeně - došlo k nevratnému poškození či odumření zubní dřeně v důsledku kazu, úrazu apod.
Nedostatečné předchozí ošetření, často již se známkami infekce v okolí a s akutními i chronickými bolestivými projevy.
„Váček“ – zánětlivá reakce nejčastěji v okolí hrotu kořene, způsobená odumřením zubní dřeně v důsledku infekce, úrazu, preparace kazu nebo protetické práce. Doprovází ji různě intenzivní bolestivost zubu zejména ve skusu, někdy se vytvoří píštěl, kterou se uvolňuje hnis.
Protetické důvody - je-li zubní pilíř natolik nízký a poškozený, že korunka či jakákoliv výplň by jen obtížně držela, je nutné zhotovení čepu a dostavby. Před tím však musí být zub endodonticky ošeteřen.

Kdy je endodontické ošetření vhodné dle situace a uvážení?

před protetickým ošetřením - Každá preparace zubu, zejm. preparace na korunku, představuje dráždění zubní dřeně. U té pak může dojít k zánětu a změnám, které mohou vést až k odumření dřeně a infekčním komplikacím. Někdy je tak vhodnější umrtvit zub již předem, zejména, jde-li o pilířový zub rozsáhlejší protetické práce, např. můstku. Dodatečné ošetření odumřelého zubu většinou znamená zničení protetické práce. Čím rozsáhlejší práce je, tím větší škoda hrozí.

Jak vypadá správné endodontické ošetření?

Kořenový kanálek je ošetřen v celé délce – délku kořene lékař zjišťuje v průběhu ošetření RTG snímkem se zavedeným kořenovým nástrojem nebo elektronicky (tzv. apexlokátorem). Různé zuby mají různý počet kořenových kanálků a pro každý kořenový kanálek je třeba změřit jeho délku zvlášť. Neošetřená část kanálku by jinak mohla být v budoucnu ložiskem zdroje bolestí (pokud zde zůstane živá zubní dřeň) nebo infekce (pokud zubní dřeň odumře a infikuje se).
Kořenový kanálek je dostatečně rozšířený – zbytky zubní dřeně je nutné kompletně z kanálků a jeho stěn odstranit. Opracování kořenového kanálku je také podmínkou pro účinný výplach kanálku desinfekčním roztokem. Chemická desinfekce je velmi důležitá zejm. tehdy, pokud již byl kořenový kanálek infikovaný. Bez předcházejícího dostatečného mechanického opracování však nemá smysl.
Zajištění čistoty pracovního pole – cílem endodontického ošetření je v ideálním případě sterilizace kořenového kanálku. Proto i samotný výkon musí probíhat tak, aby současně nedocházelo ke kontaminaci kanálku slinou, krví apod. Proto je nepřípustné v průběhu ošetření vyplachovat, zavírat ústa apod. Naopak, kontaminaci bráníme úzkostlivě tím, že je použito bariérových pomůcek – tzv. kofferdam, což je blána obepínající ošetřovaný zub a bránící vtékání sliny apod.
Hermetické zaplnění kořenového kanálku – po opracování a desinfekci kanálku je kanálek zaplněn kořenovou výplní. Existuje více způsobů jeho plnění, nejčastěji se však plní guttaperchovými čepy a tekutým pojivem, tzv. sealerem, který po čase v kanálku ztuhne. Tím se v ideálním případě kanálek stane neprůchodný pro bakterie, čímž se brání jejich osídlení a infekci
Zabránění reinfekce kanálku – po dokončení endodontického ošetření je nutné zajistit, aby ani v následující době nedošlo k průniku bakterií z ústní dutiny. Proto je důležité, aby následná výplň korunky byla kvalitní a těsnící, aby v korunce zubu nezbýval žádný kaz. Stejně tak je důležitá těsnící výplň i tehdy, kdy není ošetření kořene dokončeno v jedné návštěvě a zub je ošetřován navícekrát. Postup, kdy se nechává zub otevřený, je nutno považovat za velmi nouzové řešení, ke kterému by se mělo přistupovat jen v situaci přetrvávající bolesti zubu po uzavření i tehdy, kdy byly kořenové kanálky jinak bezvadně ošetřeny.

Komplikace endodontického ošetření

Běžné komplikace zákroku

Bolest zubu může přetrvávat ještě několik dní po zákroku. Většinou má charakter tupé nepulsující bolesti.
Bolest dásně po sponě držící kofferdam – spontánně ustoupí po několika dnech.

Vzácné komplikace zákroku

Výjimečně může být zvýšená tělesná teplota v období 24h po zákroku (do 38°C).
Zalomení kořenového nástroje - zalomený kousek nástroje se pokusíme vyjmout. Pokud se toto nepodaří, pokusíme se obejít nástroj tak, abychom mohli opracovat kořenový kanálek v celé délce. Pokud se ani toto nepodaří, kořenový kanálek zaplníme v dostupné pracovní délce. Tím je však vyšší riziko rozvoje infekce v neošetřené části kořenového kanálku s následnými komplikacemi (viz. šíření infekce z kořenových kanálků)

Velmi vzácné komplikace

Ošetřujeme-li infikovaný zub (s infikovaným obsahem kořenového kanálku), může dojít k vyhrocené obranné reakci organismu (tzv. Flare-up fenomén) a výraznému otoku měkkých tkání v okolí zubu, případně ke vzniku abscesu. Toto následně řešíme opětovným pročistěním kanálků nebo uvolněním hnisu z abscesu.
Vzácně může dojít k prasknutí kořene během plnění kanálku kořenovou výplní. Zub je pak nutné vytrhnout.
Každé otevření prostoru kořenových kanálků nese riziko zavlečení infekce a s tím i riziko infekčních komplikací. Pečlivým a čistým provedením zákroku však lze toto riziko omezit na úplné minimum.
Při neobvyklé anatomii kořene zubu může dojít ke zcestné preparaci kořenového kanálku a perforaci stěny kořene. V některých případech lze perforaci ošetřit, jindy může znamenat nutnost vytržení zubu.

Šíření infekce z kořenových kanálků

Je-li kořenový kanálek infikovaný, dochází časem k rozšíření infekce do okolí. Nejčastěji dojde nejprve k rozšíření na celou zubní dřeň (tj. do všech kanálků u vícekořenových zubů) a následně skrze hrot kořene i do okolí. Následný zánět (nejprve parodontu, později okolní kosti) se projeví:

Akutním zánětem provázeným bolestí zejm. na skus.
Chronickým zánětem, který mnohdy nepůsobí dlouho žádné potíže, přestože v okolí zubu dochází k rozpouštění kosti a tvorbě jizevnaté tkáně, které se lidově říká „váček“. Jde o reakci okolních tkání na stálý přísun bakteriálních toxinů a bakterií samotných ze zubu do okolí.
Dalšími komplikacemi, jako je tvorba píštěle, přechod zánětu na parodont, vznik abscesu vč. rozvoje výrazného otoku obličeje a krku a život ohrožujících stavů.