Agresivní parodontitida

Agresivní parodontitida (dříve též parodontóza, paradentóza atd.)

Definice a příčiny vzniku:

Jedná se o zánětlivé postižení závěsného aparátu zubu (viz schéma), při kterém v důsledku zánětu dochází k rozpouštění a úbytku kosti kolem zubu. Tento proces může nakonec vést až k vyloučení zubu z tkání a k jeho vypadnutí. Příčinou zánětu jsou bakterie v podobě plaku či zubního kamene, které se nacházejí na povrchu zubu ať už nad úrovní dásně (naddásňový zubní kámen) či pod úrovní dásně (poddásňový zubní kámen). Bakteriální povlak (biofilm) svou přítomností dráždí tkáně (dáseň, závěsný aparát, kost a tzv. cement na kořeni zubu). U agresivní parodontitidy se na vzniku onemocnění významně podílí také genetická složka (vyskytuje se cca u 5% populace) ovlivňující schopnost organismu se bakteriím v dutině ústní bránit. Onemocnění se tak zpravidla objevuje již v mladém věku – mezi 30. a 40. rokem, v ojedinělých případech i dříve. Velmi významným faktorem oslabujícím obranyschopnost dásní je kouření. Je prokázáno, že u kuřáků parodontitida nejen snáze vzniká, ale také výsledky léčby jsou významně horší než u nekuřáků.

Jaké jsou projevy tohoto onemocnění?

Nejběžnějším projevem tohoto onemocnění je krvácení z dásní. Zejména pak při čištění zubů. Dásně jsou zarudlé, oteklé, na dotyk krvácejí a mohou i bolet či svrbět, což je ale spíše vzácným jevem. Čas od času se projeví akutním zánětem dásně. Může se objevit zápach z úst. Agresivní parodontitidu však většinou neprovázejí výrazné bolesti, takže někteří lidé mají tendenci méně nápadné příznaky opomíjet a k ošetření se dostaví až v pokročilém stádiu, kdy už hrozí i ztráta zubů. V pokročilém stadiu agresivní parodontitidy navíc zuby mohou měnit polohu, vyklánějí se z řady, zvětšují se mezery mezi sousedícími zuby, zvyšuje se jejich pohyblivost.

Jak se agresivní parodontitida léčí?

Příčinou agresivní parodontitidy je bakteriální povlak ve vztahu k obranyschopnosti organismu. Protože však dosud neumíme obranyschopnost v dutině ústní předpověditelně zvýšit, soustředí se příčinná léčba především na odstraňování bakteriálního povlaku. Na straně pacienta je to otázkou pravidelného a velmi pečlivého čištění zubů jak běžným měkkým kartáčkem, tak mezizubními kartáčky. To je základní předpoklad, bez kterého jakákoli terapie nemá smysl. Při agresivní parodontitidě se čištěním „dohání“ snížená obranyschopnost, takže nelze snad ani dostatečně zdůraznit důležitost pečlivého a pravidelného čištění. Na straně zubního lékaře a dentální hygienistky se pak jedná o důkladné odstranění zubního kamene nejen nad úrovní dásní, ale zejména i pod ní (poddásňový zubní kámen). Zubní kámen se odstraňuje v lokální anestezii především pomocí ručních a ultrazvukových nástrojů. Dále pacient ještě užívá antibiotika. Ta sice mají pouze pomocný efekt, protože nemohou rozrušit bakteriální povlak, avšak ničí bakterie v okolních tkáních, kam některé agresivní druhy pronikají. Jakmile se bakteriální povlak odstraní, tkáně mají šanci se zhojit. Zda se tak skutečně stalo, lze objektivně zhodnotit nejdříve za 3 – 6 měsíců při kontrolním parodontologickém vyšetření. Pokud se tkáně zhojí optimálně (parodontální kapsy či choboty nepřekračují 5 mm, dásně na dotyk nekrvácejí a nehnisají) je pacient zařazen do tzv. udržovací terapie parodontu. Ta spočívá v pravidelných návštěvách u dentální hygienistky (zpravidla 4x ročně) a v kontrolních vyšetřeních u zubního lékaře (zpravidla 2x ročně). Pokud se na některých místech tkáně nezhojí optimálně, lze znovu buď znovu nechirurgicky očistit povrch kořene u postižených zubů, nebo přistoupit k chirurgické terapii parodontitidy.

Chirurgická terapie agresivní parodontitidy

Tato terapie nastupuje v okamžiku, kdy se nepodařilo zajistit hojení tkání nechirurgickou cestou. Cíleně se zaměřuje na postižené zuby. Rozlišujeme v zásadě resektivní chirurgickou terapii a regenerativní terapii. Určení vhodnosti té či oné varianty je pak otázkou zvážení mnoha faktorů (mj. spolupráce pacienta, anatomické situace, celkového stavu chrupu a dalšího léčebného plánu či zkušeností lékaře s daným typem ošetření). Resektivní terapie spočívá v chirurgickém oploštění parodontální defektů a odstranění ostrých kostních hran a dalších anatomických faktorů bránících čištění daného místa. Regenerativní terapie spočívá v pokusu o náhradu ztracených tkání umělým materiálem, který tělo vezme za vlastní. Poměrně novým přístupem v této oblasti je zpětné napodobení vývoje zubního kořene pomocí růstových proteinů (Emdogain, fa. Straumann). Obecně lze říci, že tyto postupy jsou poměrně náročné jak z hlediska pečlivosti provedení, vhodné indikace i zkušeností lékaře, tak také z hlediska finančního. Ze všeho nejjednodušší je proto soustředit se na prevenci a na to, aby parodontitida vůbec nevznikla.


Rychlý kontakt...ptejte se kliniky 3DK

Captcha image for Custom Contact Forms plugin. You must type the numbers shown in the image