Dentální hygiena

Co je to dentální hygiena a profesionální čištění zubů?

Dentální hygiena je nedílnou součástí zubního lékařství a provádějí ji specializované pracovnice s titulem DiS (dentální hygienistky) nebo zubní lékaři. Péče o zuby a celou dutinu ústní dnes představuje nejen spravování, popř. extrahování či nahrazování poškozených zubů, ale zaměřuje se především na to, jak škodám na zubech a dásních předejít. Tedy na prevenci. A to je právě hlavní náplní činnosti dentálních hygienistek. Dentální hygienistka (nebo zubní lékař/ka) zhodnotí stav zubů a dásní, prověří účinnost, s jakou si pacient čistí zuby. K tomuto účelu slouží tzv. indexy, které umožňují stručné zhodnocení úrovně a pečlivosti domácího čištění prováděného pacientem. Poukáže na případné nedostatky v čištění a navrhne a ukáže pacientovi, jak je odstranit. Cílem je to, aby si pacient byl schopen zuby čistit tak, aby se zuby nekazily a dásně byly zcela zdravé. Smyslem následujícího profesionálního čištění zubů je pak zbavit zuby povlaků měkkých (plak) i tvrdých (zubní kámen) a zajistit dokonale hladký povrch, který se snáze udržuje čistý.

Jak probíhá vyšetření na dentální hygieně?

Pro vyšetření se používá parodontologická sonda, kterou se hodnotí, zda je povrch zubu hladký či nerovný, zjišťuje se krvácivost dásní apod. Pomocí sondy zjišťujeme krvácivost dásní a také to, jak hluboko se dostaneme podél zubu do hloubky dásně (0 – 3 mm normální stav, 4 – 5 mm – dlouhodobě udržitelné pokud nekrvácí, ≥ 6 mm samostatně nezhojitelný zánětlivý proces spojený s krvácením nebo i hnisáním). Tyto hodnoty se zaznamenávají při parodontologickém vyšetření prováděném zubním lékařem. Při dentální hygieně hygienistky hodnotí spíše tzv. index PBI (papilla bleeding index) nebo index SBI (Sulcus bleeding index), který popisuje krvácivost papil, popř. dásní obecně. Přítomnost krvácení po jemném podráždění sondou se považuje za poměrně přesný ukazatel úrovně domácí dentální hygieny. V případě, že se jedná o opakovanou návštěvu, srovnáme zjištěné hodnoty s dřívějšími hodnotami a vyhodnotíme situaci. Přítomnost povlaku lze ozřejmit také pomocí speciálního barviva, které obarví bakteriální povlak a je potom zcela zřejmé, kde mý dotyčný v čištění ještě rezervy.

Jak se ošetření provádí?

Odstranění zubního kamene – Tvrdé povlaky (zubní kámen) nelze odstranit žádným zubním kartáčkem, ale je již zapotřebí nějaký nástroj, zpravidla kovový (kyreta, scaler, motyčka apod.). Dále se k tomuto účelu používá také ultrazvuk opatřený nejrůznějšími koncovkami, které umožňují důkladně očistit povrch zubu i v přirozených záhybech a rýhách, které se na zubech často vyskytují. Pokud by mělo být ošetření bolestivé, pacient dostává lokální anestezii. Po odstranění zubního kamene se povrch zubů vyleští kartáčkem a leštící pastou a dále lze zuby také opískovat droboučkými částečkami jedlé sody či uhličitanu vápenatého (Air-flow). Profesionální čištění zubů se zakončuje fluoridací pastou nebo gelem. Deep scaling (hluboké čištění, scaling and root planing, subgingival debridement) – Nachází-li se zubní kámen také hlouběji pod dásní, je třeba jej odstranit i zde. Toto ošetření se nazývá deep scaling nebo také hluboké čištění. Kovovými nástroji se čistí povrch kořenů pod úrovní dásně. Anestezii dáváme v takovýchto případech vždy, což je základním předpokladem nejen pro komfort ošetřovaného, ale také pro důkladné očištění povrchu kořene. Postupujeme podle metodiky „full mouth disinfection“, která si klade za cíl během 2 – 3 dnů kompletně vyčistit dutinu ústní od bakteriálních povlaků. Po očištění povrchu kořenů parodontální choboty vyplachujeme peroxidem vodíku a zavádíme do nich gel obsahující velmi účinné antibakteriální činidlo chlorheixidin. V některých případech (zejména u pacientů postižených agresivní parodontitidou) následuje podávání antibiotik, která organismu pomáhají se vypořádat i se zvláště odolnými bakteriemi, jež jsou schopny pronikat do tkání, krátkodobě v nich přežívat a potom znovu osídlit již očištěný povrch kořene.

Výsledek, trvanlivost a rizika dentální hygieny

Výsledkem profesionálního čištění zubů jsou dokonale očištěné a hladké zuby, které se snáze udržují čisté. Během jednoho až dvou týdnů se při dodržování dobré domácí péče dásně zhojí a to, zda ještě někdy budou krvácet je otázkou trvalého udržování dosaženého cíle. Návštěva dentální hygienistky se obecně doporučuje 2x ročně. Trpěl-li pacient v minulosti chronickou či agresivní parodontitidou, prodělává-li ortodontickou léčbu či existují-li nějaké další komplikující faktory (např. cukrovka či oslabení imunity), doporučuje se dentální hygiena 4x ročně, ve zvláštních případech i častěji.

Výsledkem hlubokého čištění by mělo být v optimálním případě vyhojení parodontálních chobotů a dosažení trvale udržitelného stavu dásní. Aby došlo k vyhojení, potřebují tkáně zpravidla určitý čas – obvykle mezi 3 – 6 měsíci. Pokud na některých místech ještě přetrvávají parodontální choboty hlubší než 5 mm, opakujeme u těchto zubů většinou ještě jednou hluboké čištění (provádí zpravidla zubní lékař). Následují další 3 měsíce hojení. Pokud nepomůže ani to, je většinou nutné chirurgicky odstranit tzv. zbytkové choboty (tedy parodontální kapsy hlubší než 5 mm). Tyto postupy jsou blíže popsány v kapitole chirurgická terapie parodontitidy.

Trvanlivost – jak vyplývá z povahy věci, dásně zůstávají zhojené a bez zánětu, pouze v případě dodržování dobré dentální hygieny. Kombinací dobré domácí i profesionální péče lze zastavit mnohdy i velmi pokročilou parodontitidu a zachovat zuby, které se dříve považovaly za dlouhodobě neudržitelné. Limitem je většinou pouze schopnost dobře si vyčistit zuby. Dentální hygiena je tak jednoznačně základním kamenem celého zubního lékařství a jednoznačným předpokladem pro kvalitní a trvanlivé ošetření.

Rizika – rizika a nepříjemnosti spojené s dentální hygienou můžeme rozdělit na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé.

Krátkodobá rizika – jsou spojená především ošetřením samotným, může dojít k podráždění dásní, k jejich zvýšené citlivosti, popř. krvácení. Při dodržování doporučeného čištění tyto příznaky vymizí během jednoho až dvou týdnů.

Střednědobá rizika – týkají se především zvýšené citlivosti zubů na studené a teplé. Při profesionálním čištění se odstraňují povlaky a nánosy na povrchu zubu, který se tak do určité míry obnaží a může být citlivější. Dalším důvodem pro zvýšenou citlivost je také vymizení otoku dásní, což ve svém důsledku vede také k určitému obnažení kořene. Zvýšená citlivost se upravuje postupně během několika týdnů až měsíců, omezit ji můžeme pomocí desenzitizérů, laků event. zvýšenou fluoridací.

Dlouhodobá rizika – jsou většinou estetického charakteru. Vzhledem k tomu, že zanícené dásně jsou oteklé, projevuje se s vymizením zánětu také splasknutí otoku a optické zmenšení tkání. Vede to k tomu, že se mohou obnažit krčky zubů, případně může vymizet dáseň mezi zuby (papila) a objevují se tzv. černé trojúhelníky („black triangle disease“), které mohou v jistých případech představovat i zásadní estetický problém. Ten lze po dohojení dásní podle situace řešit neinvazivní kompozitní dostavbou zubů, keramickými fasetami nebo korunkami.


Rychlý kontakt...ptejte se kliniky 3DK

Captcha image for Custom Contact Forms plugin. You must type the numbers shown in the image